chrámy

	Chrámy se objevují znenadání velmi často na nečekaných místech. Některé jsou oblíbené turisty, jiné si chrání svůj klid trochu stranou. Všechny jsou pečlivě upravené, člověk se může jen tak procházet po budovách a okolí. Moc rád jsem se zasnil a v tichosti poseděl a odpočinul.


	黄鹤塔 Věže žlutého jeřába, asi nejznámější místo ve Wuhanu. Stojí na vrcholku Hadího kopce. Legenda praví, že tento kopec byl domovem taoistického mistra Nesmrtelného, který platil své účty malováním jeřába na zeď, který občas obživl a bavil hosty. Na jednom z nich nakonec toto město i opustil. Je zajímavé, že jméno věží má i jiný příběh. Při vstupu si můžeme přečíst, že se vrcholek dříve jmenoval kopec žlutých labutí. Labuť v čínštině zní velmi podobně, takže se pomalu začalo říkat věž žlutého jeřába. Vybral jsem si nádherné počasí, vstupné nijak drahé 70 元, v areálu je ještě jedna věžička s čajovnou, velký zvon, na který si lze pro štěstí zazvonit, sbírka minerálů, kaligrafická dílna a rozsáhlý park s jezírkem, kde jsem si našel místo na klidné posezení.



	龙王阁 Pavilón krále draka. Tento překrásný chrám jsem v průvodci nenašel, zaujal mě v mapě nedaleko mého bydliště. Návštěvě dračího krále se nedalo odolat. Mohl jsem se procházet úplně sám, jedinými společníky mi byly sochy a obrázky draků a dost možná, že se na mě i jejich král ze skrýše díval. Neplatilo se vstupné. V parku kolem chrámu se bavila skupinka důchodců s mikrofonem a jen si tak zpívali. Chtěli, abych se přidal, lákavé nabídce jsem odolal. Chrám stojí na břehu řeky, kde se míchá modrá voda z menšího přítoku s hnědavou hlavního proudu; já si toho nevšiml, ale poté co jsem byl o této zajímavosti poučen, jsem ji kupodivu našel i na fotce.



	长春观 Taoistický chrám Changhun, který proslavil učenec Qin Chuzi. Komplex je velmi rozsáhlý, velmi příjemně se bloumalo mezi chrámy a úzkými uličkami. Zastavil mě jeden mladík, který je již 8 let taoistou a důsledně mě poučil i velmi pozorně hlídal, že nemohu nic fotit. Napřed zdůraznil, že v tomto chrámu se mluví jen čínsky, ale rychle pochopil, že bych nic nepochopil, tak jsem nakonec dostal výjimku. (10 元)



	龍華寺 Chrám dračí slávy, buddhistický chrám starý přes 500 let, v zářivých barvách. Tento dračí chrám jsem našel náhodou, překládal jsem si čínské znaky na směrovce, to šlo snadno, ryhle jsem místo našel. Nachází se na stejném kopci jako Věže jeřába. Ale lidé kupodivu navštěvují tento chrám velmi málo. V klidu jsem se procházel celým areálem a potajmu si fotil i prostory uvnitř, pro vzpomínku. Drakovi, který tadz bydlí se evidentně líbí žlutá barva, barva císařů. (10 元)



	宝通寺 Zen buddhistický chrám schovaný na kopci záplav. Je nedaleko od veliké řeky, tak sloužil jako skrýš nejen při jarních záplavách. Na těchto kopcích je rozsáhlý komplex budov, chrámů s věžičkou, na kterou, když jsem chtěl vystoupat, jsem si musel připlatit 5元. Jen škoda, že kvůli opravě vadila pěknému výhledu nepěkná zelená síť. Schodiště je určené asi pro děti, několikrát jsem se hlavou o tom přesvědčil. Tento chrám jsem našel ve chvilce, kdy jsem měl volné odpoledne, a na mapě jsem hledal nějaký zelený kopeček. Název mě zaujal, a když jsem našel i chrám, metrem jsem se rychle přiblížil. Procházel jsem se nejen po místech určených k rozjímání, ale i po parku, který trochu připomínal náš les. Je úžasné projít se v lese po dlouhých dnech ve městě, kde člověk pomalinku zapomíná, jak je v přírodě nádherně. Jen si tak chodit a dotýkat se stromů a listů, chvilku posedět v altánku. Vchod do chrámu hlídá nejen strážník, ale i skupinka léčitelů, kteří se podívají do budoucnosti nebo poradí, jak vyléčit trápení. (10 元)



	归原寺 Guiyuan, buddhistický klášter, největší v jakém jsem se procházel. Prozkoumával jsem pět náměstí, chrámy, oltáře uvnitř i venku jen pod malou stříškou, sochy. Na pozadí se objevovaly mrakodrapy, které mě přesvědčovaly, že v čase jsem zatím neodcestoval. Ty malé otvůrky ve zdi na první fotce nejsou úly, ale prodej vstupenek. Ke vstupence jsem dostal 3 tyčinky, abych mohl nehmotné obyvatele potěšit jejich vůní a něco si přát. V sále Archatů je pět stovek soch světců Lohan, každý jiný, stačí přivřít oči, úplně je zavřít nejde, chodbičky jsou na to příliš úzké a u kterého zastavíte, máte odpověď na otázku, kterou potřebujete. Pro štěstí jsem pohladil i tajemnou želvu a s velmi příjemným, klidným pocitem jsem vyrazil do současnosti. Kolik je asi želviček na fotce tvořící hvězdičku? (10 元)



	连溪寺 Lianxi chrám, jak je psáno nad vstupní branou. Počasí bylo lehce studené, zlehka poprchávalo. Objevil jsem se v tomto chrámu v době oběda a probíhaly právě buddhistické rituály s mantrami. Dovnitř jsem nešel, tam měli vstup povolen jen mniši, kterých bylo velké množství, chrám je malý, když srovnám s ostatními ve Wuhanu. Návštěvníci zůstali před vstupem, kde jsou pro ně nachystané polštářky. Já si sedl na blízkou lavičku, poslouchal a snažil se nemyslet na nic důležitého. Vstupné se neplatilo, součásti komplexu je malá zahrádka se zeleninou.



	古德寺 Buddhistický chrám Gude vybudovaný v devatenáctém století s viditelným vlivem britské architektury. Člověk se cítí trochu jako před kostelem v Evropě. Ale kupodivu to nepůsobí rušivě. Naopak, všechny budovy jsou velmi citlivě zakomponované v jeden harmonický celek. Jen škoda, že už lotosy nepřikrášlily celý obrázek svou růžovofialovou barvou. O trochu barev podzimu se snažily dozrávající pomeranče. (8 元)



	Kostel jsem navštěvoval často. Byl součástí malého parku 10 minut od místa mého bydlení. Kupodivu i deset stromů už dokáže udělat svěží vzduch. Za horkého počasí jsem sedával na kamenné lavičce, četl si, pozoroval západ slunce.

Chrámy

黄鹤塔

龙王阁

长春观

龍華寺

宝通寺

归原寺

连溪寺

古德寺

Kostel